Příspěvky jsou zakázány

Mít čas je sexy

Často slýchám, že je nějaká osoba sexy. Dokonce slýchám, že je sexy i nějaký telefon, zájezd nebo dokonce nakupování. Dobře, nic proti tomu, ale v tom případě bych k těmto předmětům, zážitkům nebo činnostem rád přidal i čas. Tedy ne, že by čas sám o sobě byl sexy, ale mít čas, je podle mě hodně sexy! Jenže moderní doba, která je plná informací, stresu, rychlých změn, tlaku a mnohdy startérem nezdravého životního stylu, tomuto výroku moc nepřeje. No a když nejde hora k Mohamedovi, tedy volný čas a práce beze stresu k nám, musí Mohamed k hoře. Musím si proto volný čas vytvořit, cíleně pracovat na tom, aby v mém kalendáři prostě byl. Lze toho dosáhnout pomocí tří písmen – WLB, tedy konceptu work life balance. Jistě to není neznámý pojem, v praxi to znamená sladění pracovního a osobního života do rovnováhy. Nejde o to, dosáhnout vyrovnaného poměru obou rovin života z pohledu počtu hodin, ale spíše dosáhnout spokojenosti a rovnováhy a hlavně mít je jako cíl, ke kterému plánovaně směřuji. S digitální dobou, informačními technologiemi a požadavkem být online 24/7 je na nás vytvářen obrovský tlak, který může vést až k vyhoření. Děkuji, nechci! Nastavením vhodných work life balance opatření jsem schopný to změnit. Děkuji, tohle chci! Na začátek je důležité vyjít z předpokladu, že většina stresu, úzkosti a nespokojenosti pracujících lidí nevychází z jejich neschopnosti svůj život nebo zaměstnání zvládnout, ale z nedostatečně promyšlené organizace činností a neodhadnutí skutečné důležitosti jednotlivých věcí a aktivit.

Proměnu hodnot v rámci rodinného života do jisté míry předurčil revoluční rok 1989. Po tomto datumu dochází vlastně v průběhu následujících třiceti let k velmi hmatatelnému střetu generací z pohledu k přístupu k práci. Stále ještě je velmi aktivní generace lidí, kteří pracovali již před rokem 1989, zároveň už se ale na pracovním trhu ve značném zastoupení pohybují lidé narození až po něm. No a mezi tím my všichni ostatní.   Jedinci jednotlivých generací na aktuálním trhu práce se od sebe odlišují jak chováním, tak i názorovými postoji, jež jsou patrné ve všech oblastech společenského a osobního života. Mluvíme-li o generačních rozdílech v souvislosti s trhem práce, je potřeba říci, že každá z generací uznává jiné hodnoty, má jiné zkušenosti, které následně významně ovlivňují jejich celkový postoj k životu a k práci a utvářejí tak odlišný přístup ke vzdělávání, motivaci, spolupráci s kolegy, ke způsobu získávání nových informací, ale také k problematice work life balance. A vzájemně si mezi sebou tyto generace moc nerozumí a nedokážou většinově přijmout pohled té druhé strany. Ve světě dnes převládá typologie generací, která je dělí na Generaci Baby Boomers, Generaci X, Generaci Y a nejmladší generaci Z.

Generace Baby Boomers je generace narozená po 2. světové válce, nejčastěji se její časové rozpětí pohybuje v období 1946 až 1964. Jedná se vůbec o nejpočetnější generaci ze všech uváděných.  Základním mottem této generace je: „ŽIVOT JE PRÁCE“. Tato generace vlastně započala trend workoholismu. Věří, že na vrchol se dostanou jen tehdy, budou-li tvrdě pracovat. Generaci X reprezentují jedinci narození mezi lety 1965 -1979. Vzhledem k tomu, že rodiče dětí této generace byli velmi pracovně zaneprázdnění, tak se o sebe museli tito jedinci postarat sami. Díky tomu jsou tyto osoby na trhu práce velice samostatní, ale také individualističtí. U všech se projevuje fakt, že to jsou děti, jejichž rodiče neustále pracují. Základním motem této generace je: „PRACUJEME, ABYCHOM ŽILI!“. Generace X si zakládá na rovnováze mezi pracovním a osobním životem. Na rozdíl od rodičů, u kterých je úspěch v práci spojený zejména s dlouhými hodinami strávenými v pracovním procesu, se snaží příslušníci generace X rozložit pracovní povinnosti tak, aby měli čas i pro sebe a svůj osobní život. Nástup na pracovní trh této generace v 90. letech ovlivnil boom nových technologií. K této generaci a její práci už neodmyslitelně patří počítače, mobilní telefony a internet. Generace Y, někdy také nazývaná mileniálové, se staví proti generaci X. Jedincům narozeným v období 1981 až 2000 rodiče věnovali mimořádnou pozornost, odmalička jsou vedeni k sebevědomému jednání, umí se ptát a projevovat svůj názor. Základním motem této generace je: „NEJPRVE ŽIJ, PAK PRACUJ!“. Zejména to pak platí pro ty narozené mezi lety 1990 až 2000. Generace Y je ovšem vysoce technicky zdatná. Problematická je však často nedostatečná sebereflexe, a to vzhledem výchově, kdy jim většinově byl vštěpován pocit, že dosáhnou všeho, čeho budou chtít. Generace Z, zastoupená lidmi narozenými po roce 2000, žije v klidném světě, v době jejich života nedošlo k významným globálním událostem. Skoro by se dalo říci, že je předurčena k tomu, aby byla tak zvaně vyZenovaná. Generaci Z také významné ovlivňuje vývoj technologií. Oni se do světa plného technologií už narodili a neznají, nebo nedokážou pochopit, že někdy neexistoval mobilní telefon, internet nebo sociální sítě. A pevná telefonní linka doma, na jejíž připojení jsme čekali i deset let, to už je absolutně nepředstavitelné sci-fi. Generace Z na trh práce znamená konec jasně definovaných pracovních rolí a tradic. A to především proto, že jde o nejrychleji dospívající generaci a generaci, která vyrůstá v odlišném konceptu rodiny, než byly vychovány všechny předchozí generace.

Výše popsané stereotypy jednotlivých generací jsou obecně známé. To je však zároveň možná jeden z momentů, proč se mnoha lidem nedaří rovnováhy pracovního a osobního života dosáhnout. Protože se s předloženými tezemi o jednotlivých generacích jednoznačně a rychle identifikují. Je to snadné, ale je to nebezpečné!

To základní, co je potřeba k dosažení rovnováhy, je totiž uvědomění si co chci, jak to chci a proč to chci a zároveň je nutné zapomenout, že přísluším ke konkrétní generaci kvůli datu narození. Protože pouze ve chvíli, kdy si to uvědomím, s tím můžu pracovat, začnu lépe vyhodnocovat, co je nutné a co je nutné zároveň i pro mě. Jde tedy o vědomý proces, ale jen díky němu se to může podařit. A proč? Protože mít čas sám na sebe a na osobní život je sexy!

Jan Brodský

Comments are closed.