Příspěvky jsou zakázány

Jsem sova a musím přežít ráno

Každý, kdo se orientuje v oblasti timemanagementu a nebo si dokáže alespoň připustit, že v některou denní či noční dobu se mu pracuje snadněji a lépe a v jinou zase hůře, zná termíny jako „sova“ a „skřivan“. Podstata je jednoduchá. Skřivani obvykle vstávají brzy ráno a mají svoji výkonovou křivku už od probuzení, dokážou být celé dopoledne velmi aktivní a jejich aktivita klesá s nastupujícím odpolednem. Sovy to mají přesně naopak. Raději si přispí, déle se probouzí, ale pak umí pracovat velmi dlouho do noci, u některých se dokonce jejich výkony stupňují s nastávajícím večerem. Jenže, jak se má člověk poprat s tím, když musí vstávat a pracovat brzo ráno, ale je sova? Pár tipů na to existuje a jsou ověřené praxí. Mojí vlastní praxí, protože to je přesně můj případ. Sepsal jsem proto pár funkčních rad, které s tímto životním nastavením hodně pomáhají.

V první řadě je třeba musím říct, že jsem si musel uvědomit zásadní věc, že je obrovský rozdíl mezi tím vstát z postele a probudit se. Někdy i několik hodin. Sice vstávám velmi brzo, ale skutečnou schopnost výkonně pracovat mívám až tak na konci dopoledne, někdy před obědem. Co s tím?  Tak jako ve sportu je i v tomto případě velmi důležitý jogging, nebo chcete-li rozcvička, protažení těla a svalů před samotným cvičením. Najděte si rituál pro nastartování svého mozku, který vám bude nejvíce vyhovovat. Někomu spolehlivě pomůže hudba, někdo si po cestě do práce čte, někdo si dá silnou kávu. To na začátek. A pokud jde o pracovní aktivity, začněte vyřizováním emailů nebo nutnou a někdy stereotypní administrativou. Při této činnosti se sice moc nezohledňuje výkon nebo kreativita, nicméně je to práce, kterou je třeba udělat, aby byla splněna. A proč s tím začít když je mozek ještě v útlumu? Protože za prvé bude práce hotova a vy nemusíte mít výčitky, že jste jí obětovali váš produktivní čas a za druhé vás dokáže probrat, protože už pracujete a tím se mozek začne aktivovat, protože pochopí, že už nemá volno. Jde čistě o aplikaci návyku, o jakousi výhybku mezi produktivitou a neproduktivitou. Dalším tipem je po ránu se setkat s některým z pozitivně naladěným kolegou, ideálně skřivanem, se kterým sice nezačnete řešit ty nejzásadnější pracovní úkoly, ale můžete si dát několika minutové nezávazné popovídání o práci, jeho úkolech, nebo nějakých dalších pracovních nápadech či plánech. Má to tu výhodu, že skřivani většinou po ránu hýří energií a nápady, ale málokdo je s nimi chce probírat, právě proto, že je ještě v útlumu. Využijte tohoto svého i skřivanova nastavení a jděte svému probuzení vstříc. Můžete také začít pracovní den nějakým pozitivním gestem, například poděkováním, pogratulováním nebo typicky pochvalou. A začít můžete rovnou na recepci ve firmě, kde pochválíte recepční oblečení nebo recepčnímu pořádek na pracovišti nebo profesionální vystupování. Důležité je si to připravit už cestou do práce, komu chcete polichotit nebo poděkovat a hlavně proč. Opět jde o tu takzvanou výhybku, kdy už přemýšlíte o práci a firmě, i když ještě vyloženě nepracujete na vlastních úkolech. Když to učiníte hned ráno, budete mít příjemnější den a navíc ho zpříjemníte i někomu jinému. A nikdy nevíte, kdy se vám to může hodit. Třeba až za pár dnů půjdete se špatnou náladou do práce, může se stát, že ten samý člověk vám to zcela přirozeně a nenuceně oplatí také nějakou pochvalou nebo alespoň milým pozdravem. Sovám se také velmi často stává, že mají v noci nebo hned po probuzení plnou hlavu nápadů a myšlenek, ale kvůli jejich biorytmu a obecně vnitřnímu nastavení velmi rychle po probuzení ztrácí energii a myšlenky včetně nápadů tak zapomenou a dál nerozvíjí. Pokud je to i váš případ, není nic jednoduššího, než mít po ránu blízko u sebe papír a tužku, nebo alespoň chytrý telefon se záznamníkem, tyto nápady si ráno zaznamenat a vrátit se k nim později, kdy máte energii na to, je rozvíjet. Posledním tipem pak je známé a obehrané více spát. A věřte nebo ne, stačí i o hodinu déle. Vím, sovám se to těžko vysvětluje, já sám většinou nechodím spát dříve než po půlnoci. Nedávno se mi ale podařilo, že v jednom týdnu jsem 3 krát šel spát už po 23 hodině večer. Měl jsem, pravda trochu výčitky, co na to řekne moje soví svědomí, ale ráno jsem se cítil podstatně odpočatější a s větší dávkou energie. Sám jsem tím byl překvapený, byť jsem si hned vzpomněl na okřídlenou frázi, že hodina spánku do půlnoci vydá za dvě hodiny spánku po půlnoci. Něco na té frázi je…

Vyzkoušejte si alespoň jeden z nabízených tipů, třeba vám to také zafunguje. Začátek vašeho pracovního dne přece nemusí být nepříjemný a neproduktivní jen proto, že máte nejvíce sil a energie až po obědě.  

Držím palce!

Jan Brodský

Comments are closed.